Frabea

Objev bavlny přinesl lidstvu nebývalé možnosti. Zpočátku bylo její pěstování spojeno s otrokářským systémem, zejména v souvislosti s černošskými otroky, o čemž také vypovídají slova písně od skupiny Plavci „Pole s bavlnou“. Jakmile však začali mít lidé více rozumu a uvědomili si, že otrokářský řád nepřináší patřičný užitek, a je pouze zdrojem násilí, konfliktů, válek a z toho vyplývajících problémů, pěstování bavlny převzala technika a dnes se můžeme těšit z bavlněného oblečení zcela bez obav a předsudků.

Ve střední Evropě se ve středověku pěstoval převážně len a lněné plátno pak sloužilo pro výrobu oblečení pro dospělé i pro děti. Teprve postupem času se pak do Evropy rozšířilo hedvábí a také bavlna a lidé začali zjišťovat, že bavlněné látky přináší v porovnání se lnem a hedvábím více pozitivních vlastností. A ty jsou také důvodem, proč se výroba potřeb pro kojence soustředí převážně na tuto textilii.

Vyšší gramáž a hřejivost – hedvábné a lněné látky jsou sice velmi měkké, ale nejsou dostatečně hřejivé. Bavlnu lze naopak vyrobit ve vyšší gramáži a nabídnout tak dětem maximální pohodlí i v chladném ročním období. Jestliže je mezi pokožkou a oblečením vzduchová mezera (oblečení je volnější a tím pádem i pohodlnější), vzduch funguje jako izolant a chrání v létě před horkem a v zimě před chladem.

Bavlna nekouše – některé syntetické materiály vysloveně škrábou, svědí a koušou, a to rozhodně není vhodné oblečení pro malé děti. Zejména kojenci a batolata jsou nesmírně citlivé na jakýkoli diskomfort, tak proč jim ztrpčovat život něčím nepříjemným, když nemusíme?

Čistě přírodní materiál – bavlna je zdravotně naprosto nezávadná, proto se také mnoho lidí navrací k přirozeným bavlněným plenkám a dává jim přednost před těmi jednorázovými, navíc napuštěnými různými chemickými látkami.